Karel Ševčík: Wiler-Ersigen šlape jako švýcarské hodinky

Jak jsi se vlastně ke stáži ve Wileru dostal?

V létě na školení trenérů licence B jsem osobně poprvé poznal Radka Sikoru, který působí už pátou sezónu právě u SVWE . Během sezóny jsem s Radkem často konzultoval florbalové záležitosti a na můj prostý dotaz, zda bych mohl jeho práci ve Wileru vidět naživo, reagoval Radek pohotově: „Přijeď kdy chceš“. S podporou klubu Panthers a velkou vstřícností Radka Sikory se to nakonec podařilo.

Jak tě přijali ve Wileru?

Musím říct, že coach Sikora má v organizaci WilerErsigen velmi slušnou pozici a respekt. A to i přesto, že je Čech. Přijel jsem do haly v Zuchwilu asi dvě hodiny před zápasem a mé první kroky, právě díky němu, vedly hned přímo do zasedací místnosti, kde o několik minut později začala předzápasová příprava na soupeře. Ještě předtím se ale rychle Radek zeptal Hlavního Trenéra A-teamu Thomase Bergera , jestli mohu být taky u toho. Nebylo to totiž předem domluvené. On bez jakéhokoli zaváhání vstřícně souhlasil. Navzájem jsme se představili, dále i s ostatními členy realizačního týmu a šlo se na to. Trenér Berger oznámil hráčům sestavu a rozdal se každému předtištěný Gamebook na daný zápas. Za pomocí tabletu s videoprojekcí ukázal pár sekvencí o soupeři, hlavně jejich obranné postavení, přesilovku a oslabení, hráči si dělali poznámky, dále už se pak připravovali sami po lajnách. My jsme tak měli chvilku prohodit pár slov… Vzpomněli jsme si , že se Panteři 2 x na Czech Openu s Wilerem už utkali. Zajímalo je i jak se Otrokovicím letos v lize daří a pomalu jsme se přesunuli do prostoru šaten. V tu chvíli jsem si už připadal jako jeden z členů SVWE, vůbec nikomu nepřišlo divné, kdo jsem a co tam dělám, prostě hráči si plnili dále své povinnosti, stejně tak jako i realizační tým.

Co tě nejvíce zaujalo?

SV WilerErsigen šlape jak švýcarské hodinky. Vše je jasně dané, momentálně klub platí na částečný úvazek 3 trenéry ( Hlavní trenér NLA Berger Thomas / U21 + šéftrenér mládeže Schuepp Lukas / Asistent NLA + U18 Sikora Radek ) a ti se starají o to , aby všechny vrcholové týmy NLA , U21 a U18 pracovali koncepčně stejně a patřili ke švýcarské špičce . Sám jsem byl svědkem toho, kdy tyhle 3 hlavní kategorie v pondělí trénovali v časovém bloku 17,15 až 22,00 kde se průběžně vystřídalo až kolem 60 –ti hráčů. Tréninků se účastní i zranění hráči, kteří mají individuální plán a nebo se jim přímo věnuje dlouholetý fyzioterapeut z Holandska Bertrick Kuik , který má i soukromou praxi , kterou mohou zranění hráči po domluvě kdykoli využít. Na každém postu je velká konkurence. V jednu chvíli se na hale protočilo, jak už jsem výše zmínil 20 hráčů U18, 20 hráčů U21 a 20 hráčů A-teamu. To máte hned 60 velmi šikovných hráčů a všichni by rádi seděli v hlavní kabině mistrovského týmu… Třeba slovenský super talent Michal Dudovič , zatím střídavě nastupuje jen za U18 a nebo U21 , ještě neměl možnost trénovat s Á-týmem a o svou šanci se musí ještě poprat… Velký rozdíl je taky v tréninku oproti českým poměrům. Tréninky jsou delší a velmi intenzivní. Atmosféra v klubu i mezi hráči je skvělá. Hráči se vždy navzájem i s vedením přivítají osobně podáním rukou a je vidět, že florbal je jejich životní styl. I během tréninku se hráči navzájem neustále povzbuzují a téměř po kazdé sérii si plácají. Žádní studení švýcarští čumáci…

Co hvězdy klubu?

Ačkoliv to tak možná podle postavení v tabulce nevypadá , tak i SVWE je v procesu generační výměny a tak si už pomalu své místo v kádru zajištují juniorští vicemistři světa Känzig , Mutter , Laubscher. Ale samozřejmě největší hvězdou týmu je stále Tatu Väänänen, finský kapitán posledních mistrů světa z Rigy. Dále jeho krajan a nejlepší střelec juniorského MS Ville Lastikka , a nestárnoucí legendy klubu i švýcarské reprezentace Christoph Hofbauer a Matthias Hofbauer, který je i ve svých 35-ti letech opět nejproduktivnější hráč týmu… Hned za ním je Marco Louis a tým se může stále spolehnout i na zkušené hráče jakými jsou Patrick Mendelin , Adrian Zimmermann , Philipp Fankhauser nebo Dave Wittwer . Skvěle hrají i čeští reprezentanti Daniel Šebek a Daniel Šešulka. Vidíte sami , že tým je opravdu nabitý top hráči. Všichni jsou velmi vstřícní a hvězdné manýry rozhodně nehrozí. Naopak jsou tahouny a jdou příkladem.

Jak se věnují ve Wileru mládeži?

V mládeži je několik rovin. Předně kromě běžných tréninků mládeže má každý mládežník možnost absolvovat individuální trénink v takzvané akademii a zde individuálně potrénovat své dovednosti. Akademie má tréninky jak přímo v hale Wileru Ersigen, tak i v místních školách. Během dne je tedy více termínů. Dále mají zejména mladší žáci a elévci možnost chodit do soukromých florbalových kroužků. Navštívil jsem kroužek, který organizují bratři Hofbauerové a zde trénoval děti i Radek Sikora, který má tohle jako další práci mimo klub. Vše je vedeno velmi profesionálně a děti neustále mezi sebou soutěží , je z nich cítit ctižádost a chuť vyhrávat.

Velký rozdíl je u mládeže opět v délce tréninku. Před tréninkem absolvují hráči 20 minut kondiční trénink, který je samozřejmě u každé kategorie s jiným zaměřením. Nikdo neexperimentuje, vše je metodicky dané. Následuje herní část tréninku hodina a půl. Velký rozdíl je ve zpracování míčku, přesných přihrávkách. Hra je na pohled odlišná od českých týmů. Hráči si snaží pořád nahrávat, hlavy nahoře a k faulům moc nedochází, protože než bránící hráč může útočníkovi jít do těla, míček je už u dalšího spoluhráče. Po skončení tréninku si kluci ještě sednou ,protáhnou se a povykládají si. Nikdo nikam nespěchá. I u mládeže je cítit, že florbalem žijí a je zde opět přátelská atmosféra bez stresu.

Co ti stáž ve slavném klubu dala osobně?

Předně mě obohatila v několika rovinách. V lidské mi ukázala, že i složité situace se dají řešit bez stresu a v příjemné atmosféře. Životní styl florbal je ve Wileru Ersigen krásný ve své přirozenosti.

Trenérsky mě nejvíce posunul coach Wileru Ersigen Radek Sikora, který má v klubu na starosti koučování A-teamu a U18. Věnuje se zejména taktice a řešením herních situací, jeho pracovní nástroj je tabulka s fixem a velká magnetická tabule . Za ty čtyři dny jsem leccos odkoukal a snad to převedu dál do Panterů. Velmi podnětné bylo sledovat šéfa klubu Thomase Bergera, který s přirozenou autoritou vede tým, velmi citlivě a psychologicky s ním komunikuje. Je obklopen mezinárodním týmem odborníků a vše je velmi profesionálně sladěno. Švéd Olle Thorsell či fyzioterapeut Bertrick Kuik z Holandska jsou další odborníci na svých místech.

Na závěr bych ještě rád poděkoval Radkovi Sikorovi, že mi stáž umožnil a ve všem mi pomáhal. Samozřejmě poděkování patří i jeho ženě Adrianě, která je momentálně na mateřské dovolené a i přesto s námi měla velkou trpělivost. Stejně tak díky za její pohostinnost – vaří opravdu skvěle. Další dík patří šéfovi Wileru Thomasi Bergerovi za vstřícnost a možnost být úplně všude, kde se něco dělo. A závěrem taktéž díky i klubu Panthers Otrokovice, který mě dlouhodobě podporuje v sebevzdělávání.

Vzkaz hráčům a fanouškům Panthers od Radka Sikory:

Omlouvám se hráčům, že jsem trenéru Ševčíkovi nepředal žádný zázračný herní systém s kterým by se snadno vyhrávalo, ale jen tréninkové dávky a možnosti, jak být lepší fyzicky, technicky , jak zlepšit herní myšlení , budovat vítěznou mentalitu a v neposlední řádě i taktické prvky.

Proto Vám přeji i nadále hodně pozitivní energie, motivace, sílu a pevnou vůli, chtít se pořád dál zlepšovat, jste na dobré cestě.

A vy fanoušci buďte trpěliví.. Máte skvělý tým, trenéra co tomu dává 120 % a žeňte Pantery v Play-off co nejdál..