Kostka: Loučení v domácím prostředí bylo pro mě velkým zážitkem

Překvapivě ses rozhodl ukončit sportovní kariéru uprostřed rozjeté sezóny, což je dost neobvyklé. Co bylo hlavní příčinou?

Nebylo to pro mě lehké a jednoduché rozhodnutí opustit kluky takto uprostřed sezóny a pokud by v tom hlavní roli nehrálo zdraví, tak bych to neudělal. Tělo už mi nějakou dobu říká, že úplně není v pohodě, že se cítí už dost opotřebované a já sám moc dobře vím, že jsem ho nikdy moc nešetřil. 

Nakonec se dostalo až do stavu, kdy jsem hrál přes bolesti obou kolen. Protože bych chtěl ve zbytku života ještě nějak normálně fungovat a užívat si i dál sportovní aktivity aspoň na rekreační úrovni, tak jsem se rozhodl raději skončit.

Strávil jsi v dresu Panterů převážnou část své kariéry vrcholového sportovce. Jaké momenty ti nejvíce utkvěly v paměti a je i něco, na co bys raději zapomněl?

Určitě není nic, na co bych chtěl zapomenout. Všechno, co se během těch let dělo, mě posunulo jak po sportovní, tak i po lidské stránce a já jsem za ty všechny zkušenosti naprosto vděčný. Bez nich bych nebyl tím, kým jsem dnes.

Nejvíce si budu pamatovat na play-off v první lize, které jsme ukončili postupem do superligy na narvané Novestě. Byla to neskutečná jízda s krásnou tečkou, na kterou budu vzpomínat do konce života. I teď v šatně jsem klukům vyprávěl nějaké historky, co všechno se během té naší jízdy dělo.

Další momenty, které jsou jedinečné, je vítězná sedmi zápasová série s Libercem v play-down a také opět vítězná sedmi zápasová série s Chodovem ve čtvrtfinále play-off. Určitě taky budu vzpomínat na skvělou atmosféru, kterou naši fanoušci na Štěrkovišti vždy vytvořili.

Můj poslední florbalový zážitek je pro mě také obrovský. Loučení v domácím prostředí, před vlastní rodinou a lidmi, které znám spoustu let, bylo pro mě velkým zážitkem. A já jsem moc vděčný, že to proběhlo právě takto, že jsem se mohl rozloučit a ukončit kariéru tak, jak jsem chtěl. Jen škoda, že zápas neměl pro nás vítězný konec. Každopádně bych všem chtěl poděkovat za to, jakou atmosféru tam vytvořili. Bylo to úžasné a já na to budu vždy rád vzpomínat.

Zůstaneš dál nějak zainteresován do florbalového prostředí? Třeba jako posila B týmu Panterů nebo možná ve funkci trenéra?

Aktuálně si chci od florbalu spíš odpočinout. Bylo to pro mě dlouhých 17 let, kdy jsem v tomto sportu působil a teď bych spíš chtěl dělat jiné věci. Není ovšem vyloučeno, že si nějaký zápas v B týmu zahraju nebo i někdy v budoucnu budu plnit roli trenéra, kdyby byl o mě zájem.

Jakou jinou sportovní aktivitou se budeš nadále udržovat v kondici?

Hodně mě baví cyklistika, takže na kole asi budu hodně často, i když zrovna teď není ideální počasí na vyjížďky. Ale jak se říká, není špatné počasí, ale jen špatně oblečený cyklista (smích). Kromě toho mě baví turistika, lyžování jak klasické, tak alpské, badminton, squash nebo i lezení. Takže nejspíš těmito sporty budu vyplňovat hromadu volného času, který teď budu mít. Ale určitě bych chtěl vyzkoušet i sporty, které jsem nikdy nezkoušel, tak uvidíme, co mě ještě nadchne.

Většina kluků z florbalového prostředí tě zná pod přezdívkou „Cucka“. Jak tato přezdívka vznikla a proč?

Jo, to už je celkem dávná historie, kdy tahle přezdívka vznikla, myslím že to bylo léto 2011. Poprvé to zaznělo na letním florbalovém turnaji, na kterém jsem byl i s některými spoluhráči z řad Panterů. Doufal jsem, že tam to začne a taky skončí, ale jeden můj “citlivý” a oblíbený spoluhráč (Martin Krkoška) to na tréninku opět vytáhl, a protože ostatním se to taky zalíbilo, tak už mi to zůstalo.

Tato přezdívka vznikla, protože jsem byl nejmladším v týmu, takže jsem byl pro starší cucák neboli cucka. Je zvláštní, že to vydrželo tolik let, a to i nyní, kdy jsem byl spíš než cucák tak důchodce mezi mladými.

Blíží se mistrovství světa ve florbale. Jak vidíš šance českého, ale také slovenského národního týmu, za který nastoupí někteří členové panterského kádru?

Když vidím, jakou kvalitu mají čeští mladíci, tak věřím, že mohou udělat velký úspěch. Myslím, že medaili by mohli přivézt a jsem zvědavý jakou bude mít nakonec barvu.

Klukům, co nastoupí za slovenský nároďák, přeji hodně štěstí ve všech zápasech. Myslím, že přestože na předchozích mistrovstvích hráli béčkovou část turnaje, tak letos by mohli uspět a probojovat se mezi nejlepších šestku. Pokud překvapí nějakého favorita a dostanou se výš, tak by to pro ně byl obrovský úspěch.

I když v současné době bydlíš v Brně, uvidí tě naši fanoušci někdy v hledišti na Štěrkáči alespoň v roli fanouška?

Ano, určitě se přijdu na kluky podívat a podpořit je.

Co bys popřál svým, již bývalým spoluhráčům, do zbytku této sezóny?

Přeju jim hodně štěstí a tréninkové píle. Věřím, že po dlouhé pauze se vrátí silnější a výsledky se otočí k dobrému. Důležité bude si držet odhodlání, touhu a věřit, že výhry přijdou.