Majrich: Kluci mi práci hodně ulehčili
Mladý brankář Kevin Majrich, který se jistým výkonem podílel na vítězství nad Tatranem, hodnotí aktuální postavení týmu v tabulce a přibližuje svou motivaci do další práce.
Proti Střešovicím jste vychytal první superligové vítězství. Oddechl jste si, že už to máte za sebou?
Zdravím všechny fanoušky Otrokovic. Ano určitě jsem byl rád, že jsme to zvládli. Byl to neuvěřitelný pocit. Ale obrovskou zásluhu na tom měli kluci, co přede mnou dřeli a hodně mi ulehčili mou práci, za což jim děkuji.
Loni jste nastoupil dvakrát proti Mladé Boleslavi, v utkáních, které se nepovedly. Jak obtížné bylo se z toho oklepat?
Bral jsem to s nadhledem, byly to mé vůbec první superligové zápasy a věděl jsem, že to nebude lehké. Bohužel výsledky nebyly takové, jak bych si je představoval, ale to už teď nezměním. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, podíval se na záznam a hodil to za hlavu. Ale že by mě to užíralo delší dobu to ne, řekl bych, že jsem psychicky odolný, málo co mě rozhodí.
Po pěti kolech máte osm bodů. Jak hodnotíte start superligy?
Zatím to vypadá, že je letos Superliga opět hodně vyrovnaná a kromě zbytečné ztráty s Bohemkou, kde jsme byli málo důrazní před naší i soupeřovou brankou si myslím, že jsme zaslouženě na pátém místě v tabulce.
Jak těžké je prosadit se v konkurenci Radovana Michajloviče? Jaký máte mezi sebou vztah?
Těžké to určitě je a hodně. Paci podává neskutečně vyrovnané výkony už několik sezón, takže člověk musí hodně dřít, být trpělivý a čekat až ta šance přijde. S Pacim máme super vztah, jsme kamarádi a poradí mi, když něco dělám špatně nebo bych mohl dělat líp. Zároveň ho beru jako zdravou konkurenci, která mě nutí být stále lepším, tudíž mám o motivaci postaráno.
V minulé sezoně jste vypomáhal sousednímu Zlínu v divizi. Je to velký rozdíl proti superlize?
Ano rozdíl je to obrovský, hlavně v rychlosti a tempu zápasu. V divizi máte na vše více času, třeba na přesun nebo čtení hry, kdežto v superlize je vše o dost rychlejší a toho času máte mnohem méně. Vše je to o tom, jak rychle se tomu tempu přizpůsobíte.
S florbalem jste začal ve čtrnácti. Proč tak pozdě?
Poprvé jsem florbal objevil na základní škole, bylo mi 12 a do té doby jsem ani nevěděl, že takový sport vůbec existuje. Hrál jsem ho jen v kroužku ve škole a nějak jsem se pak rozhodl, že bych ho mohl hrát za nějaký tým a tak jsem začal ve 13 hrát za tehdejší TJ Sokol Zlín a po roce jsem přestoupil k Panterům.
Další domácí zápas odehrají Panteři v neděli 20. 10. 2019 od 18:00 proti FBC Liberec